Vlkovo >> Zpěvník >> Obsah 
         E
 1. Ráno otevřel jsem okno, byl tak bílej den,
            A7                E
    že jen nevěstu a moh se brát,
                  E
    na stromech špičky stály nepohnutě, koukaly ven
         F#                    H7
    jak nad Vltavou Pražskej hrad.
 
             E
    Ráno je naděje, co neumírá před polednem,
          A                 G#
    když do oběda nevyjdeš ven,
               A                    E
    jukneš se na teploměr nálady a podle pole
       H7              E
    s novinama začneš den.
 
               E7     A
 R: Co člověk nemá a má - a nedá pokoj, déšť v slunci shání,
                    E
    co může nedat, dá - rovinu hledá na rovině plání,
                          H7
    jak smířit radost i stesk - a Boha na nebi, hej hej,
                         E
    když se mu u srdce blejská.
 
 2. Ráno otevřel jsem okno, byl tak černej den,
    že jen nevěstu a do pekla moh,
    tak rychle vyjít a po ulicích nasbírat vzdor,
    co vrší se jak v létě stoh.
 
    Moudře se otočíš a za vrátkama pohladíš den,
    do oběda času dost,
    jak z jinýho století, jak vnucenej sen
    si připadáš, jak špatnej host.
 
 R: Co člověk nemá a má ...