Text písně
(CAPO II)
D G D
1. Vzduch voněl senem, létem a sexem,
D A G D
před svatým Jenem v kapličce smek jsem,
D G D
vzpomněl na Vénu z Prostřední Lhoty,
C G A D
co kvůli senu měl jen trampoty.
Em F#m Hm G
Koníčkem Venci bývaly děvy,
Gm D Em A
vdané, i s věnci, Marušky, Evy,
Em F#m Hm G
dobýval těla jim tajným klíčem,
Gm D Em A
každá ho chtěla, zmámená chtíčem.
D G F#m Hm
R: Jinak voní seno koním,
G D A
jinak zamilovaným,
D G F#m Hm
fouká z polí, láska bolí,
G D G A
nevěř snům slibovaným.
2. Padala rosa, když Véna s Radkou
přes pole prosa kráčeli zkratkou,
znal Véna postup milostné lekce,
dívenky odstup překonal lehce.
Jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly,
do sena v louce v objetí klesli,
už ruka vjíždí pod riflí slupku
a pohyb hýždí natřásá kupku.
R: Jinak voní seno koním, ...
3. Frontální systém postoupil s níží,
po nebi čistém mračna se blíží,
Jeřábek děda viděl to oknem,
dostal strach, běda, že seno mu zmokne.
Vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu,
viděl už špatně a měl vadu sluchu,
kabát do deště popad ze židle
a v kůlně eště trakař a vidle.
R: Jinak voní seno koním, ...
4. Co se dál dělo, jaký byl vývoj:
na těle tělo v seně jak příboj,
a před tou kupkou bylo zřít dědu,
s vidlema v rukou z toho nedělal vědu.
I v dobrém bydle neztratil fortel,
mihly se vidle a stvrdily ortel,
pak řev Vény, chlapce, bolestí, zmatkem,
když vidle hladce mu projely zadkem.
R: Jinak voní seno koním, ...
D G D
5. Zpíval jsem schválně na Vény počest,
A G D
jak originálně připravil o čest,
Em F#m Hm G
nebývá zvykem o noci prvé,
Gm D Em A D
by chlap ztratil s křikem půl litru krve.