Vlkovo >> Zpěvník >> Obsah
   Hm          C         D7         G
 1. Pilník je zastrčená pohraniční víska,
   Hm           C     D7        G
    v té vísce žije vdovec Vokatý,
   Hm          C            D7             G
    z Pilníka do Svidříka vlak jen jednou píská
   Hm         C          D7       G Hm C D7 G
    a ve Svidříku žijou ňácí Bohatí.
 
 2. Bohatství Bohatých je v tom, že mají Vénu
    a vdovec Vokatý má dceru Hedviku,
    Véna v ní poznal jednoduchou ženu
    a jezdil za ní vlakem do Pilníku.
 
 3. Každičkou sobotu za sucha i deště,
    v zimě i v létě stála u trati,
    lámal ji řečmi o společné cestě,
    která se před nimi v dálce klikatí.
 
 4. Co bílých lodí oceány kříží,
    co ptáků lítá na svých křídlech oblohou
    a naše cesty do těch dálek aspoň míří,
    když už tam nahoru za nimi nemohou.
 
 5. Když chlapec odjel, měla v hlavě balet,
    myšlenky šťastně skotačily za Vénou,
    po všech těch vzdušných zámcích z levných karet,
    musela si je vázat mašlí červenou.
 
 6. Hedvice bylo nadosmrti nanic,
    když Vénu sezbírali ráno po poli,
    nějak se zamontoval do přechodu hranic
    a v noci byla šťára v celém okolí.
 
 7. Šetření skončilo a jí jako ňáký dámě
    projevil účast starší seladon,
    přidržel dveře a nabídl jí rámě
    úředník z okresního města Ypsilon.
 
 8. Děkuji, nechci, řekla, cožpak city kradu,
    cožpak jsme nebyli šťastní a bohatí,
    vevnitř v mé hlavě, tam úplně vzadu,
    žádná zvláštní cesta už se neklikatí.
 
 9. Vím, že z těch lodí, o kterých všichni sníme,
    nikdy žádná pro nás neplula přes oceán,
    byla jsem ráda za všechny šťastné chvíle,
    chcete-li, u přepážky vám je odevzdám.
 
10. Nechce se vždycky jen smát a nebo brečet,
    nedá se vždycky všemu rozumět,
    co po vodě v moři, to je po lidských řečech,
    v srdci to hoří a už nehřeje.